Něco málo povídání o biodynamické farmě, pěstující úžasnou výběrovou kávu.
Balmaadi Estate se nachází blízko města Gudalur, v pohoří Nilgiris (v překladu „Modré hory“ jazyku Tamil). Hory se zdají být modré díky neustálému oparu, který je zahaluje po většinu dne.
Farma leží v údolí O’Valley , na hranicích států Kerala, Tamil Nadu a Karnataka, spadá však pod správu státu Tamil Nadu. Hranice se neustále mění podle toho, jak to úředníci namalují do map. Mnoho dalších farem v okolí má vyloženě neindické názvy, no posuďte sami – Suffolk, Leicester, Lauriston, apod. Názvy tak odkazují na britskou přítomnost.
Farma byla založena kolem roku 1840 skotským dobrodruhem Ouchterleym. Dnes je vlastněna jednou rodinou,vede ji paní Unnamalai Thiagarajan. Vznik plantáže měl jasně daná pravidla – nejdříve se vymýtily všechny stromy a keře, až na místě nezbylo vůbec nic. Poté se vybudovaly cesty a zasadily stromy, které poskytovaly stín. Až v tu chvíli, kdy stromy povyrostly, mohly se zasadit kávové keře a ostatní plodiny.
Balmaadi je nejvýše položená aktivní farma v oblasti, produkuje velmi kvalitní kávu a čaj již po více než 170 let. Rozkládá se na ploše cca 420 akrů ve výšce od 1300 až do 1800 m nad mořem. Pěstuje se zde káva odrůd Kent, S9 a S795 a Cattimore. Poslední zmiňovaná odrůda ještě neplodí, jedná se o nedávno vysazené kávovníky. Mimo kávy se zde pěstuje koření – kardamon, stevie, a také čaj – keře pocházející z Assamu. Vše roste ve stínu vzrostlých stromů.
Farma je vcelku těžko přístupná, jede se zhruba 8 km z města Gudalur jeepem, nebo pěšky. Cesty jsou klikaté a velmi rozbité a je třeba zdolat veliké převýšení. Ale právě díky této nadmořské výšce farma produkuje tak vysoce kvalitní kávu i čaj. V sousedství je ještě jedna usedlost, je ale opuštěna již mnoho let. Nad farmou už začíná džungle. V centru farmy najdeme kancelář a sklad, za nimi se rozprostírá čajovníková plantáž. Na svazích kolem ní lze najít mnoho pro nás exotických rostlin. Roste tu i aloe vera. Tuto rostlinu zde chtějí používat na postřik proti plísním a houbám, které napadají kávovníky a nahradit tak postřik bordeaux jíchou, což je směs modré skalice a vápna. Postřik z aloe vera je více v souladu s principy organického zemědělství. Je tu i malá plantáž stevie, nijak velká co se rozlohy týče. Po stevii začíná být velká poptávka, proto zde plánují zvýšit produkci. Tato rostlina, ač třikrát sladší než cukr, nemá žádné kalorie. Nedaleko od bungalovu a kanceláře pěstují kardamon, po kávě druhou nejvýznamnější plodinu na usedlosti. Na plantážích lze nalézt mnoho fíkovníků. Nejsou pěstovány pro produkci fíků, ale pro svůj stín, který poskytují kávovníkům. Na jejich kmeni jsou vidět oranžové bambulky fíků. Majitelka se snaží umístit na plantáž původní stromy Shola. Návrat těchto stromů podporuje vláda – sazenice jsou poskytovány zdarma. Právě se stromy pěstovanými na stínění kávovníků je velká potíž. Mladé stromky jsou pochoutkou pro slony, opice a srnky. Všechny sazenice se musí dobře chránit. Používají zde až 2 metry vysoké mříže z drátů do betonu, umístěné kolem mladého stromku. Nic není stoprocentní, takže neustále jen opravují mříže a vysazují stromy. Jediná šance, jak zamezit ničení stromků, je ohradit celou usedlost elektrickým solárním ohradníkem. Zatím je ohrazeno pouze nejnutnější centrum farmy s obytnými a jinými budovami. Dříve se stávalo, že po nočním výletu slonů zůstala spoušť v podobě zdemolovaných oken a dveří, včetně rozvalených zdí.
Usedlost je rozdělena do 3 divizí – Bungalow division, Western division a Wallwood division. Navzájem je odděluje cesta nebo potok. Farmou protéká mnoho potoků, jsme v horách a prameny se nacházejí kdesi pod jejich vrcholky. Odtud se přivádí voda pro zavlažování, používá se i jako pitná a užitková voda. Na vrcholcích žije mnoho nebezpečných zvířat, proto se nedoporučuje lézt nahoru. Kdysi se tamtudy chodilo z Gudaluru do jiné vesnice, ale dnes to všichni radši objedou autobusem. V noci a v období sucha se zvířata stahují na farmu. Fauna je zde pestrá, žijí zde sloni, panteři, horské krávy, srnky a mnoho ptáků. Ráno a večer je to nádherný koncert z tisíců ptačích hrdel.
Na farmě se žije jak před 100 lety, do města se jede jen v nejnutnějším případě. Všechno, co člověk potřebuje, má zde. Iluzi narušují jen neustále zvonící mobily, Indové jsou blázni do mobilů – má ho snad každý, stejně jako televizi se satelitem na polorozbořené střeše domu. Zaměstnanci pracují od 7:30 ráno do 16:30 s hodinovou pauzou na oběd. Mají stálý plat, pokud však při sběru plodin nasbírají víc než je limit, dostávají odměny. Majitelka se o své zaměstnance stará vzorně, má jich 50. Všichni dostávají plat, mají zajištěno jídlo a někteří i bydlení. Část ze zaměstnanců bydlí jinde, většina jich však bydlí přímo na farmě. Mají spoření a dostávají 13-tý plat, placenou dovolenou 15 dní i nemocenskou. V době, kdy je sklizeň v plném proudu, je na farmě až 100 lidí. Dřív zde bývala škola i nemocnice, dnes je vše dostupné na vyšší úrovni v blízkém Gudaluru. Díky moudrému rozhodnutí vlády je zakázáno v této oblasti dávat a prodávat v obchodech plastikové sáčky, které jsou jinak v Indii všudypřítomné, hory odpadu najdeme v každém městě či vesnici. Zde na farmě nenajdete jediný kus plastu povalujícího se na zemi. Je tu velmi čisto a uklizeno i ve srovnání s naší zemí. Respekt k životnímu prostředí je součástí jejich náboženství, či filozofie hinduismu. Ačkoli je hinduismus vedoucím náboženstvím, žije tu i hrstka křesťanů.
Všichni shlížejí s velkým respektem k majitelce plantáže, které nikdo neřekne jinak než „maddam“. Unnamalai je velmi vzdělaná žena z města Chennai a na farmě působí 13 let. Stará se o farmu s velkou péčí a stejně tak i o lidi zde pracující. Každý má k ní dveře otevřené, ona jim pomáhá i jen naslouchá, co je trápí. 
Majitelka obsluhuje své zaměstnance při oslavě konce sběru kávy
Když přišla na farmu, začala ji měnit na organickou (biofarmu). Organické zemědělství prožívá v Indii veliký boom. Plocha organicky pěstovaných plodin roste rok od roku. Přednášky na toto téma pořádají převážně lektoři z Nového Zélandu a z Austrálie. Na kurzy chodí sama a posílá tam i své zaměstnance. Snaží se neustále své lidi vzdělávat, neboť věří tomu, že to obohacuje jejich život. Takovéto farmy jsou nadějí pro Indii, nejvíce znečištěnou zemi na světě hned po Číně.
V Balmaadi se káva pěstuje a zpracovává, až na finální vyloupání zrna. Uschlé bobule a káva v parchmentu (pergamenová slupka, ve které je kávové zrno uloženo) se vozí na zpracování do vzdáleného Pollachi do firmy, která má stroj na loupání kávy a tam jsou bobule ukladněny. Čeká se, až přijdou ze světa objednávky, aby bylo možno kávu finálně zpracovat. Musí být prodáno minimálně 10 tun, do té doby káva čeká ve svých slupkách.
Celková produkce kávy farmy je asi 30 tun kávy ročně. Žádný farmář v Indii kávu nezpracovává kompletně, protože to vyžaduje licenci a povolení od státu. Nejedná se již o zemědělskou výrobu, ale o průmyslové zpracování. Problém je i s tříděním – zpracovatel zaměstnává lidi, kteří zrna ručně třídí od defektů a dle velikosti. Vyžaduje to zručnost a zkušenosti. To si žádný farmář nemůže dovolit. Potřebuje, aby lidi dělali jinou práci na farmě. Káva která není vyčištěná a vytříděná, se nesmí exportovat.
Do doby, než se káva odveze na zpracování, je uskladněna v pytlích od cukrové třtiny, protože mají větší objem. Skladuje se buď v parchmentu – to pokud byla zpracována mokrou cestou, nebo jako celé seschlé bobule – pokud byla zpracována suchou cestou. Káva se tu nemíchá a je napytlována dle odrůdy. Zvláštní sortou je „monkey parchment“ z kterého se po vyloupání stane „Cibet Cat Coffee“, Indická obdoba Kopi Luwak. 
Hovínka od cibetek jsou v době sklizně všude po cestách a mezi kávovníky. Sbírají se extra a jelikož je slupka a dužina už odstraněna cibetkou, stačí zrna v parchmentu jen promýt a nechat usušit na slunci. Vždy se najde zákazník ochotný zaplatit za tuto raritní kávu nesmyslnou cenu. Je to sice zajímavé pití, ale je otázkou, zda vynaložené finance odpovídají zážitku. Existují mnohem chuťově zajímavější kávy za zlomek ceny. Ovšem, která jiná káva má takový příběh, že?
Pohled, který dal zdejším horám jméno „Blue Mountains“
Návštěva této farmy ve mně zanechala hlubokou stopu. Viděl jsem mnoho lidí žijících v harmonii s přírodou, kteří vidí svět ze zcela jiného úhlu pohledu. Mají své místo na světě a jsou součástí přírody. Snaží se neubližovat prostředí ani sobě navzájem. Jejich těžká práce naplňuje smysl jejich existence. Možná i proto je káva z Balmaadi pěstovaná hinduisty tak úžasná.
